Svet-Stranek.cz
Informace o aktivitách organizace a zastupitelů KSČM na adrese: ksfrydlantno.diskutuje.cz
Stránky KSČM ve Frýdlantě nad Ostravicí

Diskuzní příspěvky, články, stanoviska:Informace o aktivitách organizace a zastupitelů KSČM na adrese: ksfrydlantno.diskutuje.cz

Diskuzní příspěvky, články, stanoviska

Projev Vojtěcha Filipa na mimořádné schůzi sněmovny k Memorandu o těžbě lithia v ČR


Vážený pane předsedo, milé paní a pánové, dovolte mi, abych doplnil úvodní slovo předsedy našeho poslaneckého klubu.
Předseda poslaneckého klubu uvedl, že jsme požádali ostatní politické strany a politická hnutí o spolupodpis svolání této schůze, a není to žádná akce, kterou si snad vymyslel někdo jiný. KSČM nechce nikoho balamutit a určitě nechceme, aby také kdokoliv, kterákoli politická strana balamutila občany České republiky. A panu ministrovi Havlíčkovi bych chtěl doporučit, aby místo konstrukcí, které tady přednášel v tom svém slově, aby raději odpovídal na interpelace, které mu poslanci KSČM dávali už od října loňského roku po té velké konferenci, kterou organizovala Akademie věd právě k zásobám nejen lithia, ale i jiných strategických surovin. To, že jste, pane ministře, odpovídal na otázky např. Jaroslava Borky nebo dalších poslanců, jsme řešili tím, že jsme svolali samostatnou konferenci, odbornou konferenci a seminář do Poslanecké sněmovny na jaře letošního roku a s podivem jsem zjišťoval, že na té konferenci padala slova, kterým jsem nemohl ani uvěřit. Najednou jsme slyšeli, že budeme pod nějakými sankcemi mezinárodních arbitráží. Zažili jsme tady nezávazné dopisy, pana ministra Bojara snad nemusím vzpomínat, a výsledek s tím, jak to dopadlo, jak se soudíme s Diag Human, snad nemusím připomínat. Já posuzuji jednotlivé dokumenty nikoli, jak jsou nadepsány, ale podle obsahu. Tak se mi nedivte, že v tom nevidím memorandum právně nezávazné, když váš předseda vlády, pane ministře, řekne, že tedy až po roce 2025 budeme moci samostatně nakládat s tímto ložiskem. To znamená, že to, aspoň podle slov předsedy vlády, není tak úplně nezávazné memorandum, jak jste se nám tady snažil vnutit.
A dovolte mi, abych se držel zcela věcného charakteru té debaty. Položil jsem několik otázek a na rovinu tady říkám, že možná mohu za část odpovědí poděkovat i firmě Geomet, která na ně reagovala okamžitě dopisem mně a zveřejnila je ve své tiskové zprávě. To, že ovšem ty odpovědi samozřejmě zakrývají některé skutečnosti, to jsem ale také čekal. To je možná obchodní tajemství té firmy, ale nečekal jsem to od vlády České republiky, resp. od ministra průmyslu a obchodu, ale ani od jiných ministrů.
Víte, připadá mi s podivem, vy, kteří jste, promiňte mi, eurohujerští takovým způsobem, že byste se nejraději převedli některé evropské normy i s chlupama, tak najednou nedbáte na to, že o veřejné zakázky se má ucházet firma jenom se zveřejnitelnou strukturou, tzn. s veřejnými vlastníky. A vy uzavřete memorandum, promiňte mi, v rozporu se zákonem o nakládání s majetkem České republiky, tak jak vám ukládá český právní řád, ale dokonce s dceřinou firmou, která se tváří jako australská, která je registrována na Panenských ostrovech a která si na to objedná speciální firmu, která zakrývá skutečné vlastníky. Vy si myslíte, že to je balamucení? My naopak chceme, abyste to rozkryli. A jestliže je řečeno, že sedm procent vlastníků je českých, té firmy, která to skutečně vlastní, tak proč to nemůžeme zveřejnit.
Proč si na to objednali zakrytí vlastnické struktury? K čemu to mělo sloužit?
My mluvíme o tom, že to ložisko je na 25 let a já si dovolím potom zcela ve věcné struktuře říct, co si tom myslíme my jako KSČM. A ta firma ve své komunikaci, kterou tady také zveřejním, ve svém úvodním projevu říká, že zásoby tam také mohou být na jinou dobu, například na sto let, což předpokládám, protože za 23 nebo 25 let se nedá vytěžit celé ložisko. To totiž nešlo ani od toho roku 1959 do roku 1970, když se těžilo na Cínovci, nebo potom ještě od roku 1970 do roku 1980 na Cínovci II. Ale přece není jasné, proč je okolo toho tolik humbuku, proč je tolik zakrývání z vaší strany jako vlády České republiky. O co vám jde? Jestli o to balamutit někoho, anebo v tom jedete naplno?
Nezlobte se na mne, když jsem si přečetl některé chaty mezi těmi investory, tak to také může být tím, že těch pět lidiček, kteří jsou zaměstnáni v té dceřiné společnosti, kteří mají v Austrálii jeden domeček, a bydlí v obýváku ta firma - chatuje o tom, že to možná koupí nějaký velký investor, nějaká velká banka a možná nějaká automobilová společnost, protože o to jde. Oni mají ve stovkách tisíc australských dolarů majetek, to není žádná společnost, která by měla obrovský majetek. A vy tady říkáte, že to je strategický partner. Prosím vás, jakého strategického partnera sem chcete přivést - s pěti lidmi v jednom obýváku? (Potlesk poslanců KSČM)
Jestli fakt chcete balamutit občany České republiky, tak to nedělejte. My opravdu nejsme děti z první třídy. My jsme dospělí, někteří dokonce starší než vy, a zažili jsme toho mnoho. A opravdu nám není jedno, co se s tím národním bohatstvím bude dít. Ano, my máme názor, že to má těžit státní podnik nebo podnik ve veřejném vlastnictví, to znamená podíl obcí, podíl kraje, podíl státu, protože ty obce to bude ohrožovat.
Když bych vám přečetl chat toho pana ředitele, a já si to dovolím ocitovat, protože Keith Coughlan říká, že by to nejradši udělal jako povrchovou těžbu, ale nikdo ve vládě s ním o tom nechce diskutovat, dokud nebude po volbách. Ale to téma není uzavřené. To píše svým kolegům. Jeden kolega to potom zveřejnil ostatním v té chatovací skupině. Vedlo by to totiž k podstatnému snížení nákladů. Vyjádření o znárodnění, píše pan Coughlan, jsou politické pózy, aby se to stalo, investice ze zámoří, aby se zastavily.
Podívejte se, tady existuje veřejný prostor. Tady neexistují jenom vaše vyjádření, naše interpelace a vaše odpovědi na ně. Tady existuje také televize, radio, noviny, internet a také mimo jiné v tom veřejném prostoru ti lidé diskutují docela veřejně. A jestli si myslíte, že si necháme znovu vytírat zrak vašimi odpověďmi, tak se zatraceně mýlíte. Takže o tom balamucení, pane ministře Havlíčku, přestaňte, nebo si vás přestanu vážit já okamžitě. Já jsem si myslel, že když jste nastoupil po panu ministru Mládkovi, že se chopíte těch věcí, které jsou nějakým způsobem vhodné a výhodné pro Českou republiku, a že se postaráte o to, aby se zvýšil export České republiky. Zatím tady obhajujete projekt, který - promiňte mi - k obhajování není ani pro studenta střední školy, protože i ten by si zjistil, jak je to s tou vlastnickou strukturou.
A opravdu děkuji všem, kteří mi to poslali, a těch mailů jsem měl asi padesát, kteří mi uveřejňovali tu strukturu. To znamená, že jedna společnost - promiňte mi - si zřídí odštěpný závod, aby se tvářil, že to je australská těžební společnost, která si přes londýnskou společnost převezme akcie Geometu. Vy říkáte, že o to nepřijdeme. Co když skuteční vlastníci prodají Geomet? Vždyť to v tom memorandu vůbec nemáte pojištěné, nemáte o tom ani slovo v tom memorandu. A promiňte mi, teď řeknu tu zásadní větu, v memorandu, když by bylo posuzováno podle obsahu jako smlouva o smlouvě budoucí, je zásadně neurčité a ta smlouva se z něj nedá udělat. Víte proč? Protože vy tam mluvíte o lithiu, ale zapomínáte - to jste tady řekli, takže to víte, takže to je úmyslné zapomenutí - že tam je rubidium, že tam je wolfram a že jsou tam samozřejmě i dál cíny. Tak proč tam mluvíte jenom o téhle záležitosti? To jim to chcete nechat zadarmo, ty ostatní rudy? Děláte si z nás blázny? Opravdu si vážně myslíte, že vám na to skočíme? To přece není žádný politický útok proti sociální demokracii. To je jenom obrana občana České republiky, který za 27 let loupeží, které se tady odehrály jako ve velké privatizaci a v restitucích, si to už nechce nechat líbit. (Potlesk poslanců za KSČM.)
Já si moc dobře pamatuji, a protože jsem navrhoval několikrát zákon o Národním parku Šumava, a i s panem ministrem Brabcem jsem se o něj pohádal, a nesouhlasím se současným zněním ochrany toho přírodního bohatství v Národním parku Šumava, že existovalo hnutí, že je Šumava nad zlato, které zabránilo těžbě zlata v Kašperských Horách a v Mokrsku a v dalších regionech. Proč tomu zabránilo? A to nebyly obývákové firmy s pěti lidmi. Ta kanadská firma byla skutečná těžební firma, která měla pobočky po celém světě. A vy nám tady chcete namluvit, že pět lidí nám to tady zařídí? Prosím vás, kdybyste stáli za něco, tak tomu generálnímu řediteli státního podniku jednoduše nařídíte, aby vám předložil, co to bude stát, protože on má na rozdíl od toho Geometu skutečné dokumenty od České geologické služby o tom, kde jsou jaké zásoby.
A dovolte mi tedy, abych mohl říci, že v tomto ohledu je Cínovec, to ložisko, ze dvou třetin na území České republiky, z jedné třetiny na území Spolkové republiky Německo. Také současný vlastník té tzv. australské - ani ne dceřiná společnost, ona totiž má omezenou právní subjektivitu, ona je vlastně pobočkou, chcete-li, té společnosti mateřské, a ta cínovecká lokalita samozřejmě měla obrovský význam. A při té těžbě se tam spojily na slídu bohaté žuly, ve které se kromě lithných žul bohatých slídou, vyskytují další horniny, zejména sekundárně překřemenělé žuly, graiseny, které kromě většího množství slíd na Cínovci zastoupených zejména minerálním cinvalditem, proto je to Cínovec, obsahují taky nepříliš bohaté rudy wolframu, kaseteritu, wolframitu, a to se těžilo.
Pro Geomet, akciovou společnost, prováděla ten průzkum firma GET, s. r. o., zatímco těžebních a průzkumných prací, ze kterých byly odebírány a analyzovány vzorky, bylo vypočteno celkem 70 milionů tun tzv. vyhledávaných zásob lithia, cínu, wolframu, rud především v jižní a jihovýchodní části ložiska, a dalších 600 milionů tun tzv. prognózních zásob neboli zdrojů na celém ložisku. Zásoby vyhledané se od těchto prognóz liší pouze kvantitou průzkumných prací a jednotkou objemu horniny. U vyhledávaných je množství vyšší, a tudíž pravděpodobnost odchylky od výpočtu zásob je malá. U prognózovaných zásob je vzhledem k menší hustotě vrtů, protože je nedělali, měli pravděpodobně staré mapy Československého geologického průzkumu, a tedy nemuseli to dělat, ale ty náklady si vůči vládě vymýšlí.
Pokud jde o samotnou historii, já bych ještě připomněl, že celkem bylo na ložisku Cínovec - východ vypočteno přes 15 milionů tun komplexní rudy s obsahem 337 tisíc tun lithia, 23 tisíc tun cínu a 1,7 tisíc tun wolframu. Bilanční zásoby z toho činí necelé tři miliony tun a obsahují téměř 10 tisíc tun lithia, 7 tisíc tun cínu a tisíc tun wolframu. Průměrná kovnatost v rámci vyhledaných zásob na celém ložisku činí 0,23 % lithia, 0,15 % cínu a 0,01 % wolframu.
Z toho se dá vypočítat hodnota toho ložiska. A vy nám tady chcete vytírat zrak a poslat to do politické podoby. Já to do politické podoby poslat nechci. Já chci, abyste říkali pravdu a abyste řekli, jestli to tedy chcete svěřit zahraniční firmě, s tím, že okradete občany České republiky o výnosy, anebo jestli jste schopni alespoň trochu uvažovat, jako uvažoval jeden z dříve nejchudších států Evropy, Norsko, když našli ložiska ropy a plynu a určili, že těžba bude dána vždycky těm firmám, které budou společné se státními podniky, které k tomu zřídili.
Dneska využíváme norské fondy, které jsou po celém světě, a Norsko si může bez své účasti v Evropské unii - promiňte mi - dělat co chce, protože na to prostě má. Ale bylo to o tom, že ty zásoby nejsou jenom podle ústavy v majetku státu a všech občanů, ale že je také fakticky právně v tom majetku ponechali.
A pan ministr zahraničí tady říkal, že se dávala vždycky licence a nákup. Můžete mi říci, jak jste stanovili například při těžbě lithia cenu za výkup rubidia, které tam je obsaženo? Vždyť to ani nevíte.
A budete tady říkat o tom, že to někdo zpolitizoval. Nejdříve odpovězte poctivě na to, jaký je záměr, odpovězte poctivě, co s tím chcete dělat, anebo jestli jste nás chtěli podvést, tak toho už nechte, protože to si občan České republiky nezaslouží, aby měl v politice představitele, kteří mu neustále lžou a vytírají mu zrak tím, že uzavírají s nějakým odštěpným závodem smlouvu-nesmlouvu, o které říkají na jedné straně, že je nezávazná a na druhé straně že musíme sedm let počkat, než se k tomu zpátky dostaneme.
Tak prosím vás, opravdu nejsem nějaký hlupák, který by si tohle nechal líbit. A se mnou opravdu stovky lidí, kteří mi píší každý den. Myslíte si, že jsem chtěl dnes nejet do Ostravy na předvolební mítink? Chtěl. Chtěl jsem tam jet, ale když jsem viděl, kam to sunete, co s tím chcete udělat, tak jsem si to musel zatraceně rozmyslet a spolu s předsedou klubu vlastně zrušit předvolební akce pro všechny naše poslance, pro všechny kandidáty, a říci jim, že tady prostě budou dneska sedět, protože ten mandát trvá a já si nenechám vyčítat, že jsem s tím nic nedělal.
Slyšel jsem jednu krásnou zkazku, že mi tady vyčtou, jak se komunisté chovali k uranové rudě. Výborný nápad. Já jsem pro, tak si o tom pojďte popovídat. Ano, ale já nejsem ten, kdo tady o tom rozhodoval v minulosti, jako to nejsou ti, kteří tady jsou. A já se ptám, kdo si dneska dovolí při vědomosti toho, co se tady odehrává, hlasovat pro to, že to necháme někomu - s prominutím - způldarma. Vysvětlete, proč se snižoval ten peníz za vytěžený kov. K čemu je to dobré, kam směřujete? Jak je možné, že v srpnu pan šéf poradců Špidla věděl víc, než věděli poslanci ve vašich odpovědích? To znamená, že jste ty odpovědi nechtěli napsat popravdě? Kam jste směřovali?
Víte, byl jsem přesvědčen, že v politice existují věci, které se musí dodržovat a existují věci, které prostě každá politická strana si nechává pro sebe, aby zvolila nějaký strategický směr. Ale nebyl jsem připraven na to, že ze mě budete chtít udělat blbého školáka, který si to nechá líbit. A já si to opravdu nenechám líbit, protože už jsem dost poučen o tom, co jste slibovali a co jste udělali. Nechtějte mi připomínat vaše předvolební sliby sociálních demokratů, ale ani vy ostatní, jak se s tím vypořádáte. Já jsem slyšel hodně slibů a moc dobře jsem věděl, že některé sliby nebudete chtít splnit, protože jste uzavírali koalice, ve kterých se to nehodilo.
A já si dovolím - abych byl opravdu věcný - reagovat ještě na to, co řekl pan ministr Zaorálek, ne, pardon, pan ministr vnitra. Co na to náš hejtman? Myslíte si, že v zákoně o krajích je něco o tom, že může snad krajské zastupitelstvo změnit surovinovou politiku státu? Myslíte si snad, že to je opravdu v kompetenčním zákoně napsáno tak, že si tady může podepisovat kdo chce co chce a každý si to dělat podle toho, jak se mu zlíbí. Ne, prosím vás, nesnažte se přenést svoji odpovědnost, kterou nesete, na někoho jiného. Jestli ji neumíte unést, tak odstupte. To je jednoduché.
A já jsem přesvědčen, že když budete chtít unést svou odpovědnost, budete vy sami muset prohlásit to memorandum za nulitní, za neplatné od samého počátku. Za prvé, ten, kdo to podepisoval za tu takzvaně australskou firmu, není oprávněn jednat za držitele licence. A vy jste to neměli projednáno tak, jak máte. Tady na sebe házíte špínu, jestli to bylo věcí více ministra životního prostředí nebo více ministra průmyslu a obchodu. Já vím moc dobře - možná na rozdíl od některých ve vládě - co je zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon. Já jsem si ho dobře prostudoval, já vím, co je vaší povinností a jak odpovídáte. A nemusí mi tady vykládat pan ministr vnitra, jak to chodí u něj na ministerstvu a jestli to tak nechodí na Ministerstvu životního prostředí. Vím dokonce, že pan ministr Drobil podepsal tu první licenci. Musím se ptát, kdo podepsal to prodloužení, jak jsme se od té takzvané průzkumné licence dostali k tomu, že musí dostat těžební licenci. Nemusí. Nic takového v horním zákoně není. A prosím vás, neříkejte takové věty, kterými tady opravdu znevažujete sami sebe a děláte z veřejnosti hlupáky. Proč si myslíte, že vám to profesoři na univerzitách vezmou jako hotovou věc? Že jste to říkali vy, protože máte zrovna nějakou funkci? To přece nemůžete myslet vážně.
Prosím vás, já bych rád, aby si novináři našli ten chatovací server a vysvětlili vám, co se na tom chatu píše, jak si z vás dělají legraci. Stojí vám to za to, dělat hlupáky před několika manažery cizích těžařských společností a netěžařských společností, které se jen jako těžaři tváří? Stojí vám to za to, stát se obětí těch, kteří chtějí mermomocí dále zadlužit českou republiku, aby se z dluhů nemohla vyhrabat?
Já jsem si myslel, že to myslíte vážně v roce 2014, když budete chtít oddlužovat republiku. A byl jsem rád, že rozpočty vedly k tomu, že dluh za prvé nerostl tak rychle a že se začal snižovat. Problém byl v čem? Že to bylo na úkor investic. A já jsem se bál toho, že to bude jenom další prohlubování situace, ve které jsme.
Tento stát při svém vzniku v roce 1993 ještě nebyl zadlužen. Jeho dluhy byly minimální. Majetek státu byl přes 2,5 biliónu korun ve výrobních prostředcích. Dnes je prodáno za 2 bilióny korun tehdejších cen a náš dluh je více než 1,6 biliónu. Takže vám za těch 3,5 biliónu dluhů, které jste nadělali, opravdu nemohu poděkovat.
Návrh na usnesení přednese předseda poslaneckého klubu. V podrobné rozpravě ho ještě znovu odůvodním.
Jsem přesvědčen, že místo vymlouvání byste opravdu mohli vést věcnou diskusi. Děkuji vám.


Za rozpad Ukrajiny může především Majdan (Aleš Merta)


12. 10. 2017 1358

Prezident Zeman svým vystoupením před Parlamentním shromážděním Rady Evropy přitáhl pozornost medií i veřejnosti ke konfliktu, který již pomalu upadal v zapomnění. Jeho proslov namíchl nejen ukrajinské zastupitele,


když zpochybnil celistvost jejich země, ale i představitele naší a respektive i západní zahraniční politiky, která se snaží prosazovat na Ukrajině své zájmy. Otázkou ovšem zůstává, zda prezidentovy názory jsou racionální a legitimní, nebo se jedná jen o provokaci, již si náš pán prezident občas neodpustí.

Pomoci odpovědět na tuto otázku nám může pohled na pár stránek knihy amerického profesora Samuela P. Huntingtona Střet civilizací, vydané již v roce 1993. Pán profesor v této knize reaguje na studii Francise Fukuyamy Konec dějin a poslední člověk, ve které tento autor prezentuje vítězství Západu ve studené válce jako celosvětové vítězství liberálně-demokratického modelu. Huntington, který se dívá na světovou politiku z hlediska interakcí mezi jednotlivými kulturními okruhy, namítá, že úvahy o univerzálním světovém systému jsou předčasné, a že místo „věčného míru“ nás spíše čekají střety mezi jednotlivými civilizacemi, přičemž za nejvíce nebezpečné pro Západ označil civilizaci islámskou a konfuciánskou, tedy tu vedenou Čínou. Upozorňuje však také, že lze očekávat střety Západu i s civilizací Latinsko-Americkou a Pravoslavnou, protože s těmito Západ bezprostředně sousedí.

To, že jednotlivé ústřední mocnosti jednotlivých kultur mají imperiální ambice a snaží se posunout hranice svého vlivu, není nic nového a překvapivého, jen interpretace tohoto chování se v mediích a vyjádřeních politiků mění podle toho, zda jejich aliance vliv ztrácejí, či získávají. Nepříliš demokratické vítězství Majdanu a snaha nového ukrajinského vedení přimknout se k Západu je tedy u nás prezentováno jako vítězství lidu a nastoupení cesty správným směrem, kdežto odmítnutí této cesty značnou částí rusko-jazyčného obyvatelstva Ukrajiny je považováno za nelegitimní a nelegální. Snaha východní části Ukrajiny řídit si život podle svého, vyjádřena touhou po široké autonomii, či dokonce separaci, vyvrcholila občanskou válkou, ve které se střetly zájmy obou civilizací. V rovině mezinárodního práva se tak střetl princip státní suverenity a územní celistvosti s principem práva na sebeurčení. Že mezinárodní právo je nejednoznačné a jeho výklad určují „vítězové“ je stará vesta. V tomto případě, alespoň co se týče Krymu, se ukazuje, že navrch mají Rusové, kteří zaštítili rozhodnutí většiny obyvatel tohoto poloostrova, připojit svůj domov k Rusku.

Vraťme se však k Huntingtonovi, z jehož pohledu je článek pojat. Ten již ve zmíněném roku 1993 načrtl tři možné cesty, kterými se vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem mohou ubírat. Podle prvního scénáře vypukne otevřený konflikt mezi těmito zeměmi se zapojením Západu na straně Ukrajiny. Tento scénář se zdá Huntingtonovi nepravděpodobný, protože tento střet by znamenal globální konflikt. Scénář dvě by znamenal rozdělení Ukrajiny podle civilizační zlomové linie a rozbuškou by měl být právě Krym, kde žije 70% obyvatelstva ruské národnosti. Podle scénáře číslo tři zůstane Ukrajina jednotnou zemí byť vnitřně rozpolcenou. Pokud má Ukrajina zůstat jednotná musí být podle Huntingtona postaveny vztahy Rusko – Ukrajina na stejné úrovni jako vztahy Francie – Německo v EU a první dva uvedené státy se musí stát jádrem jednoty pravoslavného světa.

Vítězstvím Majdanu ovšem tato varianta padá, protože snahy zbavit ruštinu statusu úředního jazyka na Ukrajině, adorování Bandery a ukrajinských nacionalistů, či snahy posunout síly NATO k Ruské hranici jsou věci, které Rusko může jen těžce akceptovat. Po-majdanské ukrajinské politické špičky se k Rusku a k rusko-jazyčnému obyvatelstvu Ukrajiny tvrdě vymezily a Rusko stejně razantně odpovědělo. Politický amaterismus ukrajinské politické reprezentace popichované některými západními strukturami zamezily možné politické dohodě a náš pán prezident má pravdu v tom, že některé věci, jako je např. současný statut Krymu, lze jen těžko vzít zpět, což koresponduje i s vizemi Samuela Huntingtona, tedy konkretně se scenářem číslo dva. Názor našeho pana prezidenta na řešení současné patové situace tedy nepostrádá racionalitu, ale je pravděpodobné, že se jen těžko setká s přílišným pochopením. Konflikt bude dále pokračovat ve své zamrzlé fázi, NATO i Rusko budou nadále čile zbrojit, hromadit svá vojska na společné hranici a Ukrajina se nadále bude zmítat v ekonomickém a politickém chaosu, který vyhovuje tamější majetkové a politické oligarchii. Krym byl ukrajinský jen velmi krátkou dobu a zdá se tedy lepším řešením obětovat tento kousek země, než riskovat ztrátu její značné části. Zemanův nápad jistě není geniální, ale musíme si uvědomit, že mnoho alternativních řešení zde neexistuje.

Podivné vysvědčení (Jan Keller)


Pouhých sedmnáct dnů před parlamentními volbami podepsal ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum se zahraniční firmou, která má zájem těžit na Cínovci lithium.
Z iniciativy KSČM a poslanců několika dalších stran bude k tomuto tématu svolána těsně před volbami mimořádná parlamentní schůze.
Je naprosto zbytečné snažit se zjistit, která ze stran, jejichž zástupci se budou ve sněmovně do noci navzájem cupovat, překřikovat a do krve přít, bude svými argumenty blíže pravdě.
Podivné je už to, že podepsané referendum je zároveň vydáváno za zcela neškodnou formalitu a zároveň za záchrannou brzdu, díky níž bude mít český stát vůbec možnost účastnit se rozhodování o těžbě a zpracování cenné suroviny, která se nachází na jeho vlastním území.
Nesnažme se podobné protimluvy pochopit, problém je v něčem docela jiném.
V politickém soupeření nemívá zásadní význam to, co kdo říká, ale to, o čem se mluví. Pole politického boje kontroluje ten, kdo dokáže vymezit agendu, o níž se bude jednat. Tím zároveň vymezuje, o čem se jednat nebude.
Bylo v zájmu sociální demokracie, aby se v předvolební kampani hovořilo o tom, co současná vláda dokázala udělat pro lidi, v čem byla lepší než vlády předchozí a jaké předpoklady má sociální demokracie pro to, aby se v dobrých věcech pokračovalo.
Podepsání memoranda s docela neznámou firmou tak krátce před volbami má důsledky naprosto předvídatelné. Ve finiši kampaně se už nedozvíme zhola nic o tom, jak to bude třeba s bydlením pro mladé, s rodinami svíranými exekucí, s ohrožením perspektiv automobilového průmyslu v naší zemi. Budeme sledovat jen ohnivé spory, kdo je větším tunelářem, obviňování z vlastizrady a následné teatrální podávání trestních oznámení.
Pokud tohle má být vysvědčení politiků za poslední čtyři roky docházky do vlády, asi by se s ním doma neměli moc ukazovat.